Zprávy

Již během květnové akce v roce 2025, popsané v náležitém příspěvku, bylo datum daleko méně rozsáhlé víkendové podzimní akce pevně dáno. Vzhledem k tomu, že jde o pouhý jediný víkend se zaměřením především na tavby železa v kusových pecích, není nikdy příliš brzy na to, provést jisté přípravy předběžně, ušetře tak drahocenný čas, aby konkrétní akce posléze probíhala bezproblémově a bez příliš stresu pro zúčastněné. Tento spíše krátký příspěvek popisuje, co se kdy dělo. Čtenáři jeho obsah dopomůže k tomu si představit, jaký je nepoměr investovaného času do příprav pro provedení tavby, a poté ni samotnou, kdy každá i tak trvá s předehřevem a zazděním pece zhruba 'pouhých' 8 až 10 hodin. To nemluvíme ani o nutnosti postavit milíř a předem v něm vypálit potřebné uhlí (9 dní)! Tím, že byly ostatní přípravy, popsané níže, vykonávány de facto jedním člověkem, je časový odhad trvání patřičných činností o to přesnější. Co je nutno učinit a jak dlouho to trvá, je popsáno níže.

Květnové týdenní konání na Staré Huti v rámci příprav a předvádění lesních řemesel se stalo již dávno každoroční tradicí ve spojení s akcí Setkání ve střední části Moravského krasu. K vidění byl vidět milíř, poskytující dřevěné uhlí pro výrobu železa v replikách hutnických zařízení z 9. až 11. století, rovněž selská vápenka, v omezené míře se pekl chleba (ne vždy zdárně) a v sobotu předvedli členové sdružení DAGA ukázky rozličných střípků ze života našich slovanských předků, jejich řemesel a dokonce ukázek boje. Stánky Technického muzea nabízely další zdroje vzdělání podávaného zábavnou formou hlavně pro ty nejmenší. O podrobnostech veškerého dění i o tom, co jsme se zase naučili, pojednává tento příspěvek.

Letošní květnové tavby proběhnou ve dnech 21.-24. května. Ve středu 21. až pátek 23. května to bude workshop starého železářství a v sobotu 24. května navazující Setkání/Slovani na huti.

Pokračování fotografického vzpomenutí na našeho kamaráda Martina Baráka.

Když jsme se na konci letošního jarního Josefova loučili, ani ve snu mě nenapadlo, že Martina Baráka vidím naposledy. Poté jsme ještě telefonovali – domlouvali jsme se na focení archeologických lup, které jsme v poslední době získali do sbírek muzea (TMB). Z toho se esemeskou omluvil kvůli zdravotním potížím a druhý den už nebyl. Když zpráva dorazila, nebylo to o hryzání rtu, protože odešel dobrý kamarád a důležitý člověk v mém životě, se kterým jsme se znali bez jednoho roku třicet let.

Letošní rok byl prvním (a snad ne posledním), kdy bylo v Josefově vařeno pivo. Výsledkem domluvy a přípravy mezi naším Petrem Holubem a Václavem Štursou, bojovníkem družiny DAGA a sládkem rajhradské sladovny, byl soudek piva vařeného metodou "steinbier".

V popisu josefovského květnového konání roku 2024 budeme pokračovat aktivitami vápenické sekce našeho Spolku.

Jako každým rokem je třetí týden v květnu věnován praktikování širokého spektra lesních řemesel v areálu Staré Huti u Adamova za výzkumnými účely i pro odbornou veřejnost. Od uhlířství, dehtářství, přes tavby železa a kovářství, pečení chleba a jiných potravin až po vápenictví, to vše bylo možno v Josefově spatřit. Nyní je tedy na místě shrnout, co kdy a jak se událo, včetně podrobností o tom, co se pokazilo, a co naopak vyšlo nad rámec očekávání. Nehledě na jisté nepříjemné okolnosti, způsobené především nevyzpytatelným počasím, jsme jako vždy prožili pěkný a pestrý týden.

Od začátku května tohoto roku (2023) je po 18 měsících možné opět navštívit interiér Kameňáku - budovy bývalé modelárny lichtenštejnské železářské huti v Josefovském údolí, která spolu s "velkou" pecí tvoří dominanty areálu Staré huti u Adamova.

Že se pohybujeme mezi mistry starých řemesel, to my, co se scházíme u Františky, samozřejmě dobře víme. Uznala to i Česká televize, která 17. května zařadila do programu první díl cyklu o experimentální archeologii Mistři starých řemesel.