spolek Františka

Dva týdny nutné pro výpal velkého ugandského milíře a jeho rozebrání poskytovaly spoustu času pro jiné činnosti, především poté, kdy se daný milíř po pouhých dvou dnech hoření již 'uklidnil'. Co se dělo v mezičase je popsáno v tomto příspěvku.

Přebytek kvalitního tvrdého dřeva, získaného během dvou uplynulých let kácením rizikových stromů či likvidací stromů vyvrácených v rámci kalamit, opodstatnilo snahu zhotovit a vypálit milíř zcela jiného druhu než obvykle... Tento příspěvek, první ze dvou, se týká především dění spjatého se samotnou stavbou a průběhem výpalu milíře 'ugandského typu'...

Během letošní květnové akce v Josefově se taveb účastnila i jistá Věra Fejtová z muzea v Havlíčkově
Brodě a na oplátku pozvala nás na jimi organizovanou akci předvádění starých řemesel včetně sklářství (toť ten nejstěžejnější bod). Alespoň po čtyři dny se topí v poměrně velké sklářské peci, na což je potřeba pomocníků. Chtěl jsem toto řemeslo již v minulosti poznat, a tak jsem nabídku přijal. Přítomny byly i jiné známé tváře, železo tavil Jan Lokajíček i s rodinou. O tomto i jiném dění pojednává tento příspěvek, samozřejmě s důrazem na mé zážitky od sklářské pece.

V sobotu (a taky v neděli, ale pst - ta je tajná!) 20. září proběhne v areálu Staré huti u Adamova tradiční podzimní tavba. Aparát, místo i obsluha +/- obvyklí - tedy replika raně středověké železářské kusové pece a členové i nečlenové Spolku Františka. Počasí je slíbeno pěkné, nehrozí zrušení na poslední chvíli, jako v loňském mokrém roce.

Hutnická zařízení i kovářské výhně spotřebují dosti velké množství k tomu potřebného paliva – dřevěného uhlí. Jak již zkušení vědí, je toto vyráběno přímo na místě ve Staré huti dobrovolníky ze spolku Františka.

Bylo rozhodnuto, i stran mého končícího grantu na Vídeňské univerzitě – já sám nevěda, co přijde poté - věnovat patřičný čas a dovolenou výrobě náležitého množství potřebné suroviny.

Již během květnové akce v roce 2025, popsané v náležitém příspěvku, bylo datum daleko méně rozsáhlé víkendové podzimní akce pevně dáno. Vzhledem k tomu, že jde o pouhý jediný víkend se zaměřením především na tavby železa v kusových pecích, není nikdy příliš brzy na to, provést jisté přípravy předběžně, ušetře tak drahocenný čas, aby konkrétní akce posléze probíhala bezproblémově a bez příliš stresu pro zúčastněné. Tento spíše krátký příspěvek popisuje, co se kdy dělo. Čtenáři jeho obsah dopomůže k tomu si představit, jaký je nepoměr investovaného času do příprav pro provedení tavby, a poté pro ni samotnou, kdy každá tavba i tak trvá s předehřevem a zazděním pece zhruba 'pouhých' 8 až 10 hodin. To nemluvíme ani o nutnosti postavit milíř a předem v něm vypálit potřebné uhlí (9 dní)! Tím, že byly ostatní přípravy, popsané níže, vykonávány de facto jedním člověkem, je časový odhad trvání patřičných činností o to přesnější. Co je nutno učinit a jak dlouho to trvá, je popsáno níže.

Květnové týdenní konání na Staré Huti v rámci příprav a předvádění lesních řemesel se stalo již dávno každoroční tradicí ve spojení s akcí Setkání ve střední části Moravského krasu. K vidění byl vidět milíř, poskytující dřevěné uhlí pro výrobu železa v replikách hutnických zařízení z 9. až 11. století, rovněž selská vápenka, v omezené míře se pekl chleba (ne vždy zdárně) a v sobotu předvedli členové sdružení DAGA ukázky rozličných střípků ze života našich slovanských předků, jejich řemesel a dokonce ukázek boje. Stánky Technického muzea nabízely další zdroje vzdělání podávaného zábavnou formou hlavně pro ty nejmenší. O podrobnostech veškerého dění i o tom, co jsme se zase naučili, pojednává tento příspěvek.

Letošní květnové tavby proběhnou ve dnech 21.-24. května. Ve středu 21. až pátek 23. května to bude workshop starého železářství a v sobotu 24. května navazující Setkání/Slovani na huti.

Pokračování fotografického vzpomenutí na našeho kamaráda Martina Baráka.