spolek Františka

Zatímco dlouholetý zvyk určuje pořádat v Josefově pouze dvě tavební seance do roka, tedy velkou týdenní květnovou akci a malou zářijovou ‚víkendovku‘, vloudila se v roce 2021 do harmonogramu i akce třetí, s hlavním účelem předvedení procesu tavby a vyjmutí železné houby na kameru České televize, a to hned pro scény ve dvou plánovaných televizních pořadech. Jak akce probíhala, jak moc nám bylo dobře, i co jsme se nového naučili, je popsáno v tomto příspěvku.

Navzdory stále nepomíjejícímu záchvatu světového kolektivního šílenství, trvajícího již téměř přes rok a půl, nám podmínky umožnily alespoň komorně uspořádat tradiční, byť tentokrát patřičně ‚okrájené‘ setkání na Staré Huti. I když se mimojiné konalo bez davů diváků, přineslo další nové poznatky stran taveb i uhlířství, jenž přispěly celkovému stavu našeho vědění v rámci obnovování ztracených dovedností a řemesel, jenž definovaly životy našich předků.

Nečekaný nález zvláštní železné rudy v Albánii, popsaný v první části této série několika příspěvků, vyžadoval, samozřejmě kromě sesbírání jejího dostatečného množství, další pídění se po tom, s čím máme doopravdy 'tu čest'. Vzhledem k tomu, že materiál pochází poměrně z daleka, jsme se tímto krokem zabývali raději ještě před jeho dalším zpracováním. Pro znalce toho, jak vypadají běžné rudy, jsou nynější výsledky velmi nezvyklé...

Poté, co jsme byli okolnostmi nuceni prosedět téměř celý rok doma, jsme se v prosinci roku 2020 rozhodli uspořádat mineralogickou výpravu s pracovním označením 'Za geodou' do oblasti Ohridského jezera v Albánii. Kromě zcela předpokládaného nálezu krásných drúz krystalů kalcitu jsme však objevili i něco, o co jsme štěstěnu vůbec nežádali...

Krátké mezidobí mezi jarní a podzimní vlnou ‚COVIDových hrátek ‘ nám dopřálo možnost uspořádat tradiční workshop hutnictví a železářství v náhradním termínu na počátku září. Jako obvykle se nejen tavilo, ale rovněž byla v provozu potravinářská pec a dokonce se i pilně pálilo vápno. Svojí tradiční účastí přispěli i Slované ze sdružení historického šermu DAGA. Tento příspěvek si klade za cíl představit celkové dění, ovšem vzhledem k jeho autorovi samozřejmě s důrazem na provedené experimentální tavby.

Druhá vlna jarního kácení lesíka za uhlířským placem za účelem jeho zmlazení opět poskytla výrazné množství ke zuhlení vhodného dřeva. A protože uhlí není nikdy dost a dřevo by ve vlhkém údolí brzy podlehlo zkáze, byl opět seskládán a vypálen velký milíř za účelem jeho ‚záchrany‘, a rovněž pro ověření několika nových uhlířských konceptů.

Jelikož byla jarní akce na Staré Huti zrušena, tak se mi zastesklo po těch desítkách kilech spáleného dřevěného uhlí za účelem výroby nekvalitního drahého, ale za to pracného železa. Rozhodl jsem se, že bych rád vytvořil repliku dobového nástroje z houbové oceli a padla mi do oka velkomoravská sekera „bradatice“. Rozhodl jsem se toto mé hraní na kováře zdokumentovat i se svými někdy až absurdními myšlenkovými pochody a možná tak navázat na Dominikův článek o výrobě nožosrpu/srponože.

Ve dnech 16.-18. září 2020 proběhne v areálu Staré huti u Adamova další workshop starého železářství.

V sobotu 19. září nás čeká druhý pokus v uspořádání letošního 20. Setkání ve střední části Moravského krasu (resp. jeho starohuťské části) alias Slovanů na huti.

Kdyby nebylo toho co je, tak bychom ode dneška v Josefově pilně tavili, chystali vápenku a ještě teď (23:27) nejspíš spokojeně seděli u ohně.