Martin (3. září 1971 - 26. června 2024)

Obrázek uživatele ondrej
Napsal uživatel ondrej dne 9. Září 2024 - 15:43.

Když jsme se na konci letošního jarního Josefova loučili, ani ve snu mě nenapadlo, že Martina Baráka vidím naposledy. Poté jsme ještě telefonovali – domlouvali jsme se na focení archeologických lup, které jsme v poslední době získali do sbírek muzea (TMB). Z toho se esemeskou omluvil kvůli zdravotním potížím a druhý den už nebyl. Když zpráva dorazila, nebylo to o hryzání rtu, protože odešel dobrý kamarád a důležitý člověk v mém životě, se kterým jsme se znali bez jednoho roku třicet let.

Prázdné místo

Nebudu se znažit o nějaké CV, studoval na VUT, Ústavu materiálového inženýrství Františka Píška, Odboru slévarenství a jako vedoucího diplomové práce měl díky tématu experimentální tavby železa v kusové peci nějakého Jiřího Mertu. Díky tomu jsme se potkali. Náhradní vojenskou službu strávil v Technickém muzeu v Brně (v době našeho vyhnání z kláštera Sv. Voršily a dočasného usídlení v bývalých vojenských barácích na Kraví hoře). Poté vedly jeho kroky jinam, ale vždy si odskočil do Josefova (Staré huti) a jeho přítomnost a konání byly pro zdejší dění a konání důležité a určující. Tavil. Tavil a fotil. Když z Babic sestoupil Dominik, tak fotil a pekl chleba. Díky němu máme tento web a díky němu existuje i web Archeologia technica (i když tam se schyluje ke změnám). Dobrým kamarádem však byl po celou dobu!

Mohl jsem jej využívat jako vrbu, zcela se na něj spolehnout, ftipnosti z nás vypadávaly podobné a bude ukrutně chybět, což si s blížícím se termínem podzimní tavby uvědomuju stále víc. Dělal jsem si legraci z toho, co jsem nazýval "staromládenectví " a s čím bychom my šťastní spolumajitelé několika potomků, zvyklí, že situace na frontě se mění každým okamžikem, dlouho nevydrželi. Ale preciznost a důkladné promyšlení věcí rozhodně není špatná vlastnost. Předpokládám, že to bez Martina v Josefově zvládneme, ale už to nebude ono... Kdo bude například vymýšlet aprílové žertíky! Kdo bude péct excelentní chleba? Kdo to všecko zcela profesionálně vyfotí? Kdo bez řečí poseká (pouze s mrmláním o pitomým mozaikovým sečení) plac? Komu bude možno zavolat a pochlubit se, že přibyla nějaká lupa, místo se struskama, nebo tak vůbec? Proč brzy odchází Ti, na kterých člověku záleží a ne nějací otravní a zbyteční pitomci?

Nejsem schopný sepsat žádné hlubokomyslnosti a vznešenosti. Tak jsem vybral všechny fotky, na nichž se vyskytuje a nemalý počet jich sem uložím, aby přiblížily těch necelých třicet let, vyloudily nějaký ten úsměv a vzpomínku (bude to na dva díly). Současně se vlastně jedná o fotokroniku josefovských taveb.

Ať se tam nahoře za Tebe Svatý Arahut přimluví!

Šipka vydá tajemství fotek.

Howg!

Ondra M.

P.S.: vlastnoruční (Martinův) výběr fotek (Martinových, ne s Martinem) z Josefova je možné si prohlédnout tamtéž, v prvním patře Kameňáku

Stará huť u Adamova, pod velkou pecí, někdy v době černobílé a vysavačové (místo měchu) - 1995 či 96, Martin Mrázek, Martin a David Merta
Badatelka (Věra Souchopová) a Martin opět pod velkou pecí, váha obchodní a jako stolek šablona na opravu oblouků pracovních otvorů pece
Habrůvecká bučina, 1996, výzkum mladohradištní železářské huti - zatím poslední řádný archeologický výzkum huti v krasu. Martin, Jiří Merta, Soňa Kocábová (později Mertová) a Ondřej Merta
Stará huť u Adamova 1996, Martin a "Kluk z plakátu" (dle fotografie na letáčku k tavbám), kterému bohužel nemůžu přijít na jméno (jakože si nemůžu vzpomenout)
Stará huť u Adamova (1995 či 96), sešlost u velké pece - zleva Věra Souchopová, Vlastík Vykydal (ředitel TMB, +), Jirka Fiala (+), Jiří Merta (Tatínek, +), Radek Urbánek (+), Martin (+), na zemi Mrázkovic dítě, Olinek Nešpor (+), Martin Mrázek, Jiří Jaroš, Lojza Adler, O. Merta, David Merta
V Kameňáku, druhá polovice 90. let, Jiří Merta a Martin na kytaru hrající (toho pak bohužel nechal)
Babice nad Svitavou, u památníku světovým válkám, Babice byly krátkou dobu Martinovým bydlištěm. Martin, Věra Souchopová, Jiří Merta, Irena Loskotová - 90. léta. Ale co tam dělali?
Rudice, 1997. Dan Hlobil (t.č. Hamerský mlýn mezi Obřany a Bílovicemi), Jiří Merta a Martin
Pavel Řiháček (nipponto.cz), Martin tahající žaponský měch a Klára, září 1998
Stará huť u Adamova, pod velkou pecí, 1998 či 99. Martin s první ženou Klárou
Stará huť u Adamova, pod velkou pecí, 1998 či 99. Podivejte se na to!
Stará huť u Adamova, 2000, přesně, ale přesně 1000 let poté. Rostík Fabiánek (+), Jiří Merta (Tatínek, +) a Martin (+)
Stará huť u Adamova, 18. květen 2000, pokus o želechovickou pec - lžíce bude asi na to množství železa
Stará huť u Adamova, 2001 s vysavačem, i tehdy jsme dokázali postavit vícero pecí!
Blansko u zámku, 31. května 2002, Rostík Fabiánek (+), Martin, Roman Řezníček, Ondřej Merta, jeden z dvojice malých měchů, které doposud máme, ale nepoužíváme
Rudice u Větřáku, 5. července 2002, rudických slavností železa jsme se několik let zúčastňovali, než to nás i místní přestalo bavit a následně jsme se smluvili, že s pecí nebudeme jako s cirkusem nikam jezdit a vystačíme si s vlastním hřištěm. Zde se martin na někoho utrhuje, což taky uměl, neb ho štvali blbci a lidi, co mermocí chtěli přijít k úrazu
Stará huť u Adamova, 11. května 2005, pokrok se nedá zastavit - dmychadélko s Martinem zhotovenou pixlí, stříška, pečlivě postavené pece - jo, to byla doba!
Stará huť u Adamova, 15. května 2005, Martin a jeho sestra Lenka (pro niž vynašel bratr David jméno Měřimíra)
Stará huť u Adamova, květen 2005, ani v otázkách kroje nelze pokrok zastavit. Tatínek (+), pisatel, Rostík Fabiánek (+), Roman Řezníček, Martin - to byly ještě tavby zcela v režii TMB. Nyní by to bez ochotných dobrovolníků a interesantů vůbec nešlo. Konstrukce měchu byla okouknuta v rakouském Garsu, ale neosvědčina se
Rudice, červenec 2005, Martin s Evou (Karasovou), druhou a podstatně trvanlivější ženou)
Rudice, červenec 2005, Tatínkova noha, Roman Řezníček a Martin u pícky ukryté pod apartní stříškou, naše stříška již tak chick není
Stará huť u Adamova, květen 2005, s "feltšpatkou" ČSLA, poté si pořídil menší madžarskou meziválečnou
Nad Starou hutí u Adamova, květen 2005, díky problému s výškami velmi velký horolezecký výkon
Stará huť u Adamova, 11. května 2006, ukázková experimentální huť, a tady se to nějak začalo relativně vést (ty houby/lupy). Mohl za to Martin, vybavený potřebnými teoretickými znalostmi a teď již i nasbíranými zkušenostmi
Galerie: