Josefovská tajemství (díl 42.)

V sobotu 29. února a neděli 1. března jsme pokračovali v práci započaté před dvěma léty a pokračující v loňském brzkém jaře, tedy klučení plochy bývalého skladu materiálu bývalého podniku Adast v současném areálu Staré huti u Adamova. Plocha je vyklučena a nyní se budeme těšit, kterak mocně zaroste, přičemž by se mohla snažit zejména líska. Ochotní pomocníci se vyskytovali v dostatečném množství a společně s Drtallou a Drhausnerem obsluhujícími dvojici motorových pil vykonali veškerou zamýšlenou práci. Doprovodných fotografií je v letošním roce méně, neb dvorní fotograf též topil, nosil a velebil, ale zejména byl zaražen (jako my ostatní) tím, co nám bylo možno spatřit v druhdy romantickém příšeří. Po skácení mnoha stromů, jejichž nakrácené kmeny (vlastně kmínky) se pěkně vršily v hráni, se našim zrakům ukázal tajuplný objekt, jež jsme pracovně nazvali Concretehenge. Nechceme raději ani vědět jací ukrutní rituálnové se zde dáli.

Není snad příliš odvážné spojit dvojitý prastarým mechem porostlý kruh s aktivitami drujdů, keltských to pohanských kněží. Ti se do bezpečí CHKO Moravský kras (ale tak trochu mimo) uchýlili poté, co si na ně roku 60 n.l. došlápli Římané a vyhnali je z jejich úhlavního centra - velšského ostrova Angelsey (Mona). Možným vysvětlením može být též to, že se jim již nechtělo vyslovat jméno původního místa, kde konali svá jamboree - Llanfair­pwllgwyngyll­gogery­chwyrn­drobwll­llan­tysilio­gogo­goch. Koupit si lístek do Adamova- zastávky je o dosti jednodušší.

Nejspíše budou trochu nazlobeni, že nenajdou svůj posvátný hájek. Na druhou stranu však nebudou muset shánět materiál na proutěného muže. Z tatínkova vyprávění tlumočícího moudra praprababičky žijící od prapradávna v Adamově si pamatuji (mimo pověsti o Kolohnátu a toho, jak potkala vodníka), že nejlepší nádivku takového proutěného objektu lze nalézt na levobřeží říčky. A pokud proutí použijí, tak alespoň budeme mít méně práce s jeho odklízením. Apeluji však na ctihodné p.t. druidy, aby učinili oznámení o pálení na webu IZS Jihomoravského kraje.
Dle slov vedoucího vápenické sekce a jinak též zkušeného terénního archeologa P. K. posloužil již kruh k uložení nějakého domácího mazlíčka. I na fotografiích je hromádka v mezikruží patrna.

Je možné, že se druidské organizaci podařilo vloudit do naší organizace svého agenta, aby sledoval naše kroky.

Dřevo necháme schnout a následně bude zuhleno. Hráň je tentokráte řádně podložena a založena a přiskládán je i zbytek loňského snažení v jednu pěknou, úhlednou a libou hranici.
Autor těchto řádků obcházel po ukončení práce plac a spokojeně počítal pařezy jasně zářící svou čerstvostí mezi vetšícím listím, když tu si uvědomil, že požádal Drtallu, aby pařezy ještě pečlivě přiřízl a srovnal. I odnosil autor těchto řádků s pomocí dalších tyto odřezky povalující se vedle opravdových pařezů k hráni a výsledek nebyl již tak ohromující. Nicméně je hotovo, co bylo zamýšleno a autor těchto řádků je velmi spokojen!
Odhalili jsme však stavební nepořádky, které zde zanechala rekonstrukce huti a kovosklad Adastu. S těmi by to chtělo něco vymyslet, resp. vymyslet jak je odstranit, resp. vymyslet, kde vzít peníze na jejich odstranění. Kdyby ovšem kolemjdoucí drujd uvařil kotel kouzelného lektvaru, tak bychom vše zařídili i bez extra financí do rozpočtu muzea. Jen Dominik by nedostal, protože ten jako malý do lektvaru spadl a účinky jsou u něj trvalé.

Nad keramickou pec jsme přestěhovali (s pomocí souseda Igora - kdykoli se objeví, je chudák zapřažen) starou stříšku z pece chlebové. Učinit jsme tak chtěli již na podzim, ale nezbyl nás na tuto práci dostatek. Podzimní přesun by keramické peci prospěl více, ale alespoň na dva a půl měsíce je v suchu. A škoda ji jen tak spálit, ač je provizorní a nadpočetná. V květnu (pokud se keramická sekce sejde) bude stříšku nutno odstranit, neb není kompatibilní s raketomotorovými pokusy nepříliš přesvědčivě maskovanými za pálení keramiky - viz starší příspěvky.

Nakonec ještě poděkování všem, jež se na pracovní akci 29. února a 1. března podíleli: Dominikovi, Martinovi a Martinovi, Petrovi a Petrovi, Šimonovi, Zuzce, Lence, Lídě a Pepovi.

Fota Martin Barák, Ondřej Merta a wikipédie.